Schizofrenie – příčina, příznaky a léčba

Schizofrenie není rozdvojená osobnost

Schizofrenie je duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Často bývá mylně označována jako rozdvojená osobnost, čímž se mělo původně zdůraznit rozštěpení mezi myšlením, emocemi a chováním. Nemoc se projevuje poruchami myšlení (bludy), poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami jednání. Schizofrenici vidí a slyší věci, které nejsou skutečné, a uzavírají se do vlastního světa. Nemoc často doprovází také snížená schopnost vnímat emoce a reagovat na ně.

Příčiny schizofrenie

Schizofrenie postihuje stejně muže i ženy. Obvykle se projeví mezi 15.–35. rokem života, výjimečně také u dětí mladších 14 let. Příčiny schizofrenie nejsou zcela jasné. Rozhodně se však jedná o poruchu selektivity vnímání. Lidský mozek je neustále vystavován ohromnému množství podnětů, a tak si vybírá, které z nich bude vnímat. U schizofrenika to však neplatí. Ten vnímá všechny podněty, ale protože je nedokáže zpracovat, vytvoří si vlastní realitu.

Samotná nemoc zřejmě vzniká na základě dvou vlivů: dispozice a spouštěče. Významnou roli hraje dědičnost. Při nemoci dochází k narušení chemických pochodů v mozku, což se týká zpravidla dopaminového, serotoninového a snad i glutamatergního a GABAergního systému. Ke spouštěčům patří marihuana a další drogy či zátěžové situace.

Příznaky schizofrenie

Příznaky schizofrenie se rozlišují na pozitivní a negativní. Za schizofrenika se považuje pacient, u kterého příznaky přetrvávají alespoň jeden měsíc. Pozitivní příznaky znamenají, že člověku oproti běžnému stavu něco přebývá, a jejich léčba bývá úspěšnější. Patří mezi ně:

• bludy (mylná a nevyvratitelná přesvědčení),
• sluchové, zrakové a další halucinace,
• zmatené myšlení a řeč,
• neúčelné jednání.

Negativní příznaky schizofrenie představují nedostatek. Výrazně zhoršují kvalitu života a hůře se léčí. Řadí se k nim:

• abulie (nedostatek vůle, ztráta motivace),
• alogie (ochuzení řeči),
• anhedonie (neschopnost prožívat radost),
• asocialita (neschopnost vytvářet sociální vztahy),
• otupělost,
• oploštělé emoce.

Součástí schizofrenie bývají i paranoidní stavy. Foto: Ricardo Esquivel, Pexels

Druhy schizofrenie: Nediferencovaná, hebefrenní, katatonní, simplexní, reziduální a paranoidní schizofrenie

Podle příznaků se rozlišuje šest typů schizofrenie. Nejběžnějším je paranoidní schizofrenie. Nemocný při ní trpí bludy (představami, že ho někdo pronásleduje a ohrožuje) nebo halucinacemi (zejména sluchovými vjemy, které mají charakter hlasů). Pod vlivem těchto podnětů se často chová pro okolí nesrozumitelně.

U osob ve věku 15–25 let se objevuje hebefrenní schizofrenie projevující se poruchou chování, která se dá přirovnat k opožděné pubertě. Schizofrenici se chovají nezodpovědně, hloupě vtipkují, používají vulgarismy a zanedbávají své povinnosti.

K vzácným formám patří katatonní schizofrenie projevující se poruchou motoriky a simplexní schizofrenie vedoucí k uzavřenosti, ztrátě zájmu o svět a neschopnosti prožívat radost. Chronickou formou schizofrenie je reziduální schizofrenie doprovázená atakami a zhoršujícími se negativními příznaky, jako jsou emoční otupělost a pasivita, oslabení vůle, zpomalené psychomotorické tempo nebo vyhýbání se společnosti. Posledním druhem je schizofrenie nediferencovaná zahrnující kombinaci příznaků ostatních typů.

Samostatnou formu představuje postschizofrenní deprese. Jde o depresivní syndrom objevující se po ústupu schizofrenní epizody, kdy už odeznívají příznaky schizofrenie.

Jak poznáte, že trpíte schizofrenií?

Diagnostika schizofrenie je i kvůli rozličnosti příznaků velmi složitá. Ačkoli jsou na internetu dostupné různé testy na schizofrenii, celkový výsledek musí posoudit psychiatr v širším kontextu, se zohledněním zdravotních a vnějších souvislostí.

TIP: Pokud na sobě pozorujete příznaky schizofrenie, objednejte se na vyšetření k našim lékařům.

Léčba schizofrenie

Při léčbě schizofrenie záleží na tom, o jakou formu se jedná a jak brzy se začne pacient léčit. Třetina schizofreniků se z nemoci zcela vyléčí, u třetiny dochází k výraznému zlepšení s návratem jen některých příznaků. Celá jedna třetina pacientů však trpí chronickou formou. I tak lze ale jejich projevy vhodnou léčbou alespoň zmírňovat.

V léčbě hrají klíčovou roli antipsychotika potlačující činnost dopaminových receptorů. Léky působí zejména na dopaminové receptory, ale ovlivňují i další neurotransmitery. Účinně tlumí halucinace a bludy. Novější preparáty zmírňují i negativní příznaky, zlepšují kognitivní výkon a potlačují depresivní a úzkostné projevy, které schizofrenii můžou doprovázet. Kromě farmaceutické léčby hraje důležitou roli také psychologická a sociální intervence.

TIP: Zmírnit úzkost a duševním napětí mohou pomoci i některé volně prodejné léky.

Sháníte psychiatrickou péči? Pomoci Vám mohou odborníci v EUC:

Psychologové a psychiatři v EUC

Často kladené otázky