Zánět nosohltanu: Příčiny, příznaky a léčba

Co je zánět nosohltanu a čím je způsoben

„Zánět nosohltanu je zánět dutiny nosní a hltanu, které se nachází v hrdle za měkkým patrem. Pacienty trápí především v zimních měsících, většinou mívá mírný průběh a odezní do 7 až 10 dnů. Někdy však může být následován bakteriální superinfekcí, která následně vyvolá např. zánět dutin, angínu, laryngitidu či bronchitidu,“ vysvětluje MUDr. Marek Příborský, ORL lékař z EUC Kliniky Plzeň.

Nazofaryngitida bývá zpravidla virového původu – může ji vyvolat přes 200 druhů respiračních virů, např. adenoviry, rhinoviry, RS viry, ale i koronaviry, mezi něž patří i SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19.

Následná možná bakteriální superinfekce ohrožuje především děti, alergiky, astmatiky, pacienty s oslabenou imunitou a lidi, kteří virové infekty "přecházejí" a dostatečně je nedoléčí, což vede k jejich protrahovanému průběhu, často i s nutností vystavení pracovní neschopnosti.

Zdroj: Unsplash

Formy zánětu nosohltanu

Rozlišujeme 2 základní formy nazofaryngitidy:

• Akutní forma – mívá klasický virový původ a šíří se kapénkami. Mezi rizikové faktory zde patří oslabení organismu, věk pacienta, stravovací návyky, ale také celková vyčerpanost, stres a přetížení.
• Chronická forma – u chronického zánětu nosohltanu hraje hlavní roli dlouhodobé působení některých vlivů, opakované "přecházení" respiračních infektů a celkový stav organismu. Mezi rizikové vnější vlivy patří kouření, časté střídání teplot, práce v prašném prostředí aj.

Přenos a inkubační doba nazofaryngitidy

Zánět nosohltanu je velmi nakažlivý a šíří se především vzdušnou cestou – kapénkami, přenos však může proběhnout též kontaktem s kontaminovanými předměty (papírové kapesníky, ložní prádlo, ručníky, skleničky, kliky u dveří, madla v MHD). Inkubační doba bývá většinou 1 až 4 dny.

Zánět nosohltanu a příznaky

Zánět nosohltanu se většinou projevuje jako klasické nachlazení – rýma, bolest v krku, únava, zvýšená teplota apod. Jaké jsou další příznaky?

• vodnatá či hlenovitá rýma, pocit nosní obstrukce,
• bolest v krku,
• kašel,
• zvýšená teplota až horečka,
• bolest hlavy,
• slabost, únava,
• zánět spojivek,
• zduřelé mízní uzliny.

„Ačkoliv se příznaky nazofaryngitidy mohou do jisté míry podobat těm chřipkovým, zánět nosohltanu není chřipka. Chřipka je závažnější a mezi její hlavní příznaky patří vysoké horečky, zimnice, kašel a bolesti celého těla, přičemž rýma bývá spíše mírná. Příznaky podobné zánětu nosohltanu se mohou objevit i v počátečních stádiích jiných závažných onemocnění, např. varianta omikron COVID-19 často probíhá pod příznaky lehké nazofaryngitidy, zvláště u mladých zdravých lidí,“ doplňuje MUDr. Příborský.

Zánětu nosohltanu: Diagnostika a léčba

Nazofaryngitida nevyžaduje speciální diagnostiku, většinou postačí odběr anamnézy a základní vyšetření – vyšetření krku, vč. palpace uzlin a poslechové vyšetření hrudníku. Panuje-li podezření na jiné onemocnění horních cest či komplikaci, např. ve smyslu zánětu dutin či laryngitidu, je vhodné pacienta odeslat k ORL vyšetření k podrobnějšímu fibroskopickému dovyšetření horních cest dýchacích.

Léčba v zásadě spočívá v odpočinku a dostatečném přísunu tekutin a vitaminů,

především vitaminů C a D. Dále je vhodné vyvarovat se zvýšené fyzické aktivity, pobytu v zakouřeném prostředí, u kuřáků po dobu léčby nekouřit vůbec.

Zdroj: Unsplash

Léky na zánět nosohltanu

Potíže možno mírnit i farmakologicky – při rýmě běžná dekongestiva (ne déle než týden) jako např. Nasivin, Otrivin, Olynth aj., výborným pomocníkem jsou i solné roztoky typu mořská voda (Sterimar) a vincentka nosní sprej. Horečku možno mírnit antipyretiky, např. Pracetamol a jiné. Dále je vhodné dostatečně provětrávat domácí prostory.

Zdroj: Unsplash

Zánět nosohltanu a babské rady

Mezi alternativní možnosti pro možný hladší průběh onemocnění patří:

• proplachová nosní konvička – doporučuje se hned na začátku onemocnění k výplachu nosu (zvládnou již děti od cca 4 let),
• zázvorový čaj, dobromysl (na pročištění),
• přípravky z rakytníku,
• česnek, echinacea (třapatka) nebo černý bez.

Prevence a návštěva lékaře

Nejlepší prevencí je dodržování zásad životosprávy – přiměřený a pravidelný pohyb, vyvážená strava, dostatek tekutin a vitaminů. Riziko lze snížit i vyvarováním se hromadné dopravy během epidemií viróz, mytím rukou po návštěvě venkovních zařízení a vyhýbáním se kontaktu s nemocnými.

Průběh bývá v drtivé většině případů mírný, trvající do 10 dní, bez nutnosti návštěvy lékaře. Pokud však potíže trvají delší dobu nebo se objevují nové příznaky, je vhodné lékaře vyhledat. Odborná pomoc je vhodná u dětí mladších 3 měsíců či v případě přidružení chřipkových příznaků – zvláště pak u seniorů, těhotných, diabetiků, astmatiků či kardiaků.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Otorhinolaryngologové (ORL) EUC

Často kladené otázky